Máte doma školáka

Jak poznáte, že je vaše dítě připraveno pro školu?

Školní zralost

Školní zralost je souborný název pro fyzickou a duševní připravenost dítěte pro vstup do školy a je výsledkem předchozí etapy dítěte. „Znamená zralost centrální nervové soustavy, která se projevuje odolností vůči zátěži, schopnosti soustředit se a emoční stabilitou.“ (ZELINKOVÁ,O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001). Pro emočně nezralé dítě nemá jeho nová role, role školáka, motivační sílu.

Hlavními znaky školní zralosti jsou:

1. Fyzická zralost
2. Percepční a kognitivní zralost
3. Sociální, emocionální a motivační zralost

1. Fyzická zralost

Fyzická zralost je velice individuální. Dítě dozrává pro školní docházku přibližně v 6- ti letech a čtyřech měsících. Fyzická zralost= fyzické proporce dítěte. Děvčata by v tomto věku měla dosahovat průměrné výšky 105-115 cm, chlapci 110- 118 cm. Váha u dívek by se měla pohybovat mezi 19- 23 kg a u chlapců mezi 17- 22 kg. Jsou to jen orientační údaje, je potřeba respektovat individuální odchylky způsobené geneticky (rodiče menšího vzrůstu asi nebudou mít vysoké děti). Dalším ukazatelem fyzické zralosti je počátek výměny chrupu, který začíná u horních předních zubů. Ověření, zda dítě dospělo do fáze, kdy je růstově způsobilé pro školu, nabízí tzv. „Filipínská míra“, tedy zda si dítě sáhne pravou rukou přes temeno hlavy na levé ucho.

2. Percepční a kognitivní zralost

Zralost zrakového vnímání

Dítě by mělo být schopné odlišit od sebe různé tvary (čtverec, kruh, trojúhelník, popř. obdélník) a základní tvary i pojmenovat. Mělo by znát alespoň některá písmena (ze svého jména) a číslice- pouze poznávání tvarů číslic.

Procvičování zrakové diferenciace

Rozlišování předmětů: vyhledávání stejných předmětů (např. kostek mezi kuličkami), odlišování rozdílných věcí (najít, co do skupiny nepatří podle tvaru, barvy). Vyhledávání rozdílů na zdánlivě stejných obrázcích, vyhledání stejných obrazců z několika si podobných, odlišení rozdílného obrazce z řady stejných, vyhledávání ukrytých věcí na obrázku.

Procvičování zrakové analýzy a syntézy

Skládání a rozkládání obrázků a fotek rozstříhaných na části, skládání a rozkládání částí stavebnic, puzzle, mozaiky.

Procvičování prostorové orientace

Procházení obrázkovými bludišti, vyhledávání a určení místa věcí v místnosti, na obrázku, hračce i v reálu s určováním změny jejich postavení v prostoru, vyhledávání věcí na obrázku s pojmy dole/nahoře, vpravo/vlevo, vzadu/vpředu/uprostřed/vedle, nad/pod – určení polohy na sobě a druhém člověku, popis cesty do obchodu, parku apod. s pojmy vpravo/vlevo.

Zralost sluchového rozlišování

Dítě by mělo poznat první písmeno ve slově, mělo by umět rozložit slovo na hlásky a naopak v syntéze složit slovo z hlásek.

Sluchová diferenciace (procvičování)

Rozlišení zvuků přírodních i nepřírodních, napodobování rytmu vytleskáváním (básně, říkadla).

Sluchová orientace (procvičování)

Hledání schovaného budíku podle sluchu, hádání, co zvuk vydává, hry na slepou bábu.

Sluchová analýza

Hádání, kterou hláskou začíná a končí slovo, „slovní fotbal“ na hlásky, vymýšlení slov nebo příběhů na určitou hlásku, vymýšlení slov na nějakou slabiku.

Rozumové schopnosti

Chápání světa by u dětí nastupujících do první třídy mělo být již více realistické, fantazijní pohled by měl ustupovat. Dítě by mělo chápat jednoduché pojmy související s časem (včera-dnes-zítra, ráno-poledne-večer), mělo by být schopné řadit události chronologicky podle děje. Nemusí znát hodiny, měsíce a dny, ale roční období by znát mělo. Dítě by mělo být schopno třídit věci podle velikosti, délky, množství, druhu (větší- menší, stůl- židle- postel x jablko), materiálu, z kterého jsou vyrobeny (auto, dům, knihy, potraviny, oblečení). Dále by dítě mělo být schopno logické úvahy o pojmech (co mají podobného stůl a židle, košile a svetr apod.) Mělo by znát barvy, i doplňkové (oranžovou, hnědou, růžovou a fialovou). Mělo by mít určité početní vědomosti (kolik má pes nohou, kolik je dnů v týdnu) a dovednosti: umět počítat do 10 a zpět a znát číslice do 10 (není zcela nutné), sčítat a odčítat do 5 (tedy přidávat a ubírat z množství věcí). Minimálně by dítě mělo zvládnout ukázat správný počet na prstech, event. vybrat z hromádky předmětů požadovaný počet. Dítě může počítat v duchu i na prstech. Mělo by znát vztah „ symbol – jméno – počet“ aspoň u některých číslic.

Procvičování

Pro rozvoj logického myšlení jsou vhodné jednoduché příklady, např. koupili jsme 4 jablíčka, jedno jsme snědli, kolik jablíček nám ještě zbývá?

Paměť

Dítě by před vstupem do školy mělo být schopné zapamatovat si větu o osmi slovech a doslova ji zopakovat. Mělo by být schopno udělat podle tří najednou vydaných pokynů danou věc provést (např. jdi do kuchyně, vezmi tam hrneček a přines mi ho..“)

Procvičování paměti

Ideálním pro procvičování a rozvoj paměti je učení se básničkám a písničkám, hraní pexesa (např. písmenkového). Dále může být pro dítě zajímavé naučit se a pak vyprávět vtipy, hádanky a příběhy.

Řeč

Důležitá je dosažená úroveň v rozvoji řeči. Ideálně dítě dokáže vyslovit všechny hlásky do nástupu do ZŠ, protože chodit v 1. třídě na logopedii a ještě zvládat školu znamená pro dítě další zatížení. Toleruje se nesprávná výslovnost R,Ř. Dítě by mělo mít bohatou slovní zásobu- 10-14 tisíc slov, mělo by zvládat i gramatické jevy řeči – správně skloňovat podstatná jména, časovat slovesa, slova ve větě skládat ve správném pořadí. Mělo by být schopné v krátkosti (6- 7 větami) plynule vyprávět o rodině, zájmech, trávení volného času.

Grafomotorika

Podkladem pro rozvoj psaní je dobrá grafomotorika. Nutný je správný a fixovaný úchop tužky. Dítě by mělo být schopno napodobit geometrické tvary, správně zobrazovat figurální kresbu. Kresba dítěte před vstupem do školy by měla být bohatá na detaily, propracovaná, vyspělá.

Lateralita (přednostní užívání jednoho z párových orgánu- levák- pravák) by měl být již vyzrálá. Leváky není nutné nic speciálního učit, jen dbát na dobré držení tužky a sklon sešitu. Leváky rozhodně nepřecvičujeme na psaní pravou rukou!!!! Přecvičování může vést např. k neurotickým poruchám, koktavosti apod.

3. Sociální, emocionální a motivační zralost

Sociální zralost

Dítě je schopno odloučit se od rodičů na velkou část dne, komunikovat s vrstevníky, přijmout místo rodičů jako autoritu učitele. Je schopné ovládat své pocity a přání, dodržovat základní pravidla chování- poprosit, poděkovat, pozdravit. Je samostatné v sebeobsluze- zvládá oblékání, obouvání, zavazování tkaniček.

Emocionální zralost

Emocionální zralost se vyznačuje především větší emoční stabilitou, dítě nemá výkyvy v náladách, nereaguje na případný neúspěch vztekem nebo pláčem. Mělo by umět regulovat svá přání, potřeby a chování.

Pracovní a motivační zralost

Tyto dva okruhy jsou velmi úzce propojeny. Zájem o hru u dítěte ještě přetrvává, ale současně by se mělo zajímat o činnosti podobající se školním úkonům (např. úkoly v dětských časopisech). Dítě by mělo být schopno pracovat na nějakém úkolu delší dobu, i když je nezajímavý a samostatně ho dokončit. Mělo by se záměrně soustředit po určitou dobu, pracovat v řízené činnosti, mělo by být samostatné a aktivní.

Doufám, že Vám tyto řádky pomohou aspoň trošku se orientovat v tom, co by mělo předškolní dítě zvládat před nástupem do  1. třídy a že  s ním úspěšně školní docházku zvládnete.

Desatero pro rodiče (DOC)

Mgr. Miroslava Stonišová